Znak města Benešov (odkaz na titulní stránku) 

Benešov - Oficiální stránky města


Vyhledávání


Cesta: Titulní stránka

 

IC

 
 

Související odkazy

  • Kulturní akce
  • Turistické novinky
    Turistické informace z Benešova a okolí.
  • O Benešově
  • Veřejné zakázky
  • infocentrumSlužby TIC
  • Novinky IC
  • Kontakt TIC
  • Prodej vstupenek
  • Propagační materiály
    Podívejte se, co všechno vám Benešov a jeho okolí nabízí. Máme pro vás tipy, jak zde strávit příjemný čas. Veškeré uvedené materiály jsou v tištěné podobě k dispozici v Turistickém informačním centru v Benešově a na Konopišti.
  • piktogram busJízdní řády
  • piktogram koupalištěVolný čas
    • experimentaExperimenta - benešovské podzemí
      Experimenta, tak se jmenuje podzemní prostor přímo pod budovou radnice v centru města. Ten je vyplněn především interaktivními instalacemi, kde si děti i dospělí hrají se světlem a zvukem.

    • Bazén BenešovPlavecký bazén a venkovní koupaliště
      Krytý plavecký bazén v Benešově je otevřen celoročně, je vybaven malým dětským bazénem, velkým bazénem 25 m, relaxační zónou s masážními tryskami, vířivým bazénkem a párou. V letních měsících můžete využít venkovní bazén v Dukelské ulici nebo koupaliště Na Sladovce či venkovní bazén u Amber hotelu Konopiště.

    • ikona-zimní stadionZimní stadion
      Umělá ledová plocha zimního stadionu slouží v zimních měsících pro hokejové zápasy a veřejné bruslení. V létě si na betonové ploše můžete zajezdit na kolečkových bruslích, zahrát hokejbal nebo malou kopanou.

    • Muzeum uměníMuzea, zámek Konopiště
      V secesní budově na Malém náměstí sídlí Muzeum umění a designu a Muzeum Podblanicka. V rámci Muzea umění je prezentována grafika a expozice československé fotografie. Muzeum Podblanickta nabízí Expozici města Benešova a okolí a expozici Náš pluk. V blízkosti zámku Konopiště, který nabízí 3 prohlídkové okruhy, navštivte také Muzeum motocyklů Jawa.

    • cykloCykloturistika a pěší turistika
      Okolím Benešova vede hustá síť cyklotras i turistických tras, stačí si jen naplánovat výlet na kole nebo pěšky. Je možno využít i doporučených okruhů s různou délkou a různou obtížností terénu. Na Benešovsku najdete také několik naučných stezek přibližujících přírodu a historii regionu.

    • relaxaceSport a relaxace
      Ve městě i okolí můžete využít pestré nabídky sportovišť i relaxačních center. V oblasti sportu si můžete zahrát tenis, squah, bowling, golf, minigolf nebo zajít do fitness. Relaxační centra nabízejí sauny, páry, vířivé bazény, masáže, stačí si jen vybrat.

    • koněJezdectví a agroturistika
      Pro milovníky koní a jezdectví funguje v okolí Benešova několik stájí, kde si objednáte projížďky v krytých jízdárnách i ve volné přírodě. Zpestřením jsou projížďky kočárem, poníci pro děti, některé farmy umožňují dětem přímý kontakt se zvířaty.

    • vodáciVodáctví
      Nedaleká řeka Sázava je známým rájem vodáků. Loďku a veškeré služby si objednáte v Týnci nad Sázavou. Doporučujeme si sjet úsek z Týnce do Pikovic, trasa měří 16 km a je vhodná na jednodenní výlet.

    • letVyhlídkové lety a lety balónem
      Poznejte Benešovsko i z ptačí perspektivy. Nedaleké letiště Benešov (Bystřice - Nesvačily) nabízí vyhlídkové létání, balóny vzlétají nedaleko zámku Konopiště. Tyto aktivity je třeba objednat předem.

  • vodáciVodáctví
  • koněJezdectví
  • Historie města Benešov
  • Současnost města Benešov
  • Pravidelné akce ve městě
    • PlesLEDEN / Ples Benešova - ples pro všechny
      (KD Karlov)
      Tradiční ples města s bohatým programem, který zahajuje svým předtančením TŠ Salta. Na plesích již vystoupili Leona Machálková, Abba World Revival, Těžkej Pokondr, Dasha, Dalibor Janda a další. Pořádá Kulturní a informační centrum Benešov.

    • Pochod za povidlovým koláčemBŘEZEN / DUBEN / Pochod za povidlovým koláčem
      (Start: jídelna ZŠ, Jiráskova ul., Benešov)
      Turistický pochod okolím Benešova, na výběr jsou různě dlouhé trasy pro pěší (7 – 50 km) a cyklotrasy (22 - 115 km). Start i cíl pochodu je v Benešově, na konci je odměnou pro všechny účastníky diplom a povidlový koláč. Pořadatelem akce je Klub českých turistů - odbor Benešov.

    • VelikonoceBŘEZEN / DUBEN / Velikonoční jarmárek
      (Masarykovo náměstí)
      Stánky s kraslicemi, perníčky, proutěným zboží, keramickými výrobky, mazanci, se vším, co patří k velikonocům. Součástí prodejních stánků jsou i dílničky, kde si mohou děti i dospělí namalovat vajíčka, nazdobit perníčky nebo se naučit plést pomlázku. Pořádá Kulturní a informační centrum Benešov.

    • sukDUBEN / KVĚTEN / Jaro Josefa Suka
      (KD Karlov, Městské divadlo Na Poště, Aula Gymnázia)
      Festival komorní hudby, pořádaný na počest slavného hudebního skladatele a houslisty Josefa Suka, rodáka z nedalekých Křečovic, který konec svého života strávil v Benešově. Festival má tradici od roku 1990, je pořádán Městem Benešov a Kulturním a informačním centrem, p. o., Benešov.

    • Farmářské trhyDUBEN - LISTOPAD / Farmářské trhy
      (Masarykovo náměstí)
      Trhy pořádané jednou měsíčně v sobotu s daným zaměřením (Jaro, Květiny, Grilování, Vinobraní, Trnkobraní, Zabíjačka). Prodávají se na nich výrobky řemeslníků, výpěstky farmářů, vepřové pochoutky, pečivo, med, keramika... Trhy zpestřují svým programem místní hudebníci. Pořádá Kulturní a informační centrum Benešov.

    • JarmarkKVĚTEN / Benešovský jarmark
      (Masarykovo náměstí, Malé náměstí a přilehlé ulice)
      Celodenní jarmark s ukázkou tradičních řemesel a bohatým doprovodným programem. Na Malém nám. se koná dobové řemeslné tržiště, Masarykovo nám. je zaplněno stánky s občerstvením a dvěma pódii, na kterých se střídají kulturní vystoupení. Pod brankou láká lunapark a mnoho stánků s rozmanitým zbožím. Pořádá Kulturní a informační centrum Benešov.

    • posvíceníSRPEN / Benešovské posvícení
      (Masarykovo náměstí, ul. Na Karlově)
      Víkendové posvícenské oslavy s kulturním programem pro děti i dospělé. V sobotu oživí Masarykovo nám. Posvícenská zábava, v neděli v ulici Na Karlově vznikne posvícenské tržiště s pouliční kapelou, pro děti je připravena pohádka na venkovní scéně. V pondělí se na Masarykově nám. koná tzv. Pěkná hodinka. Pořádá Kulturní a informační centrum Benešov.

    • Benešovské toulkyZÁŘÍ / Benešovské toulky
      (start: jídelna ZŠ, Jiráskova ul., Benešov)
      Dálkový a turistický pochod s městskou trasou okolím Benešova (Benešov - okolí zámku Konopiště - Benešov) aneb po stopách Podblanicka a Dolního Posázaví. Na výběr jsou různě dlouhé trasy pro pěší (7 – 50 km) a cyklotrasy (20 – 80 km). Pochod startuje i končí v Benešově. Organizátorem pochodu je KČT - odbor Benešov.

    • Pivovar BenešovZÁŘÍ / Slavnosti piva Ferdinand
      (Pivovar Ferdinand, ul. Táborská )
      Během slavností probíhají speciální pivní soutěže, zábavné atrakce pro děti, hraje živá hudba (rock i dechovka). Jsou nabízeny prohlídky pivovaru, na kterých se návštěvník seznámí s prostory pivovaru i technologií vaření piva. Pivo Ferdinand se točí přímo ze sklepů pivovaru a je zajištěno občerstvení. Pořádá Pivovar Ferdinad Benešov.

    • podblanický podzimZÁŘÍ - LISTOPAD / Podblanický hudební podzim
      Jeden z nejrozsáhlejších festivalů vážné hudby v kraji, byl založen roku 1984 jako pocta baroknímu skladateli Janu Dimasi Zelenkovi, rodákovi z Louňovic pod Blaníkem. Festival je zahájen v Benešově a pokračuje koncerty v sálech a kostelích v dalších městech a obcích Benešovska a Podblanicka. Organizátorem je Sdružení profesionálních a dobrovolných kulturních pracovníků, Benešov.

    • Vánoční stromek - rozsvěceníPROSINEC / Rozsvěcení vánočního stromu, adventní trhy
      (Masarykovo náměstí)
      Vánoční strom se rozsvěcí na 1. adventní neděli, během podvečerní akce probíhá doprovodný program - vystoupení hudebních souborů, zpívání koled, stánkový prodej vánočního zboží, trdelníku a svařeného vína. Poté se během předvánočního období konají na náměstí tradiční adventní trhy.
      "Sváteční slovo" je každoroční setkání občanů města u vánočního stromu na Štědrý den. Zazní vánoční písně a koledy a vánoční přání představitelů města a církví.

  • Benešovský jarmark
  • Památky Benešova
    • Kostel sv.  AnnyKostel sv. Anny
      Barokní kostel sv. Anny, dominanta Masarykova náměstí, byl postaven roku 1708 (svěcen 1710) spolu s bývalou piaristickou kolejí. V koleji byla umístěna velká knihovna, refektář a místnosti pro ubytování učitelů i studentů. Za povšimnutí stojí také Rajský dvůr se slunečními hodinami. Se stavbou a působením piaristů seznamuje volně přístupná stálá expozice „Město piaristické vzdělanosti a kultury" v ambitu koleje.

    • Kostel sv. MikulášeKostel sv. Mikuláše
      Raně gotický kostel ze 13. století, po požárech v letech 1420 a 1648 byl přestavován. V interiéru se dochovala cenná barokní výzdoba - sochy M. B. Brauna a nástěnné malby I. Raaba. Na jižní straně se dochoval gotický profilovaný portál, členěný sloupky. Na barokním hlavním oltáři je obraz madony na dřevě (kolem r. 1500). Na stěnách najdete cyklus výjevů ze života sv. Klimenta.

    • Horní zvoniceHorní zvonice na Karlově
      Velmi cenná dřevěná zvonice vzpěradlového typu se čtyřbokým pláštěm a nízkou dlátkovou střechou, stojící před vchodem do sv. Mikuláše, v jejímž zdivu je snad částečně zachována jedna z původních věží chrámu. Nynější podoby nabyla po opravě v roce 1828, kdy byla opatřena hodinami.

    • Zřícenina minoritského klášteraZřícenina minoritského kláštera
      Podle kroniky tzv. Beneše Minority byl benešovský konvent minoritů založen v roce 1247, a to proboštem staroboleslavské kapituly Tobiášem z Benešova. Tobiáš měl nové komunitě věnovat rodové sídlo Benešoviců, které stávalo na ostrožně nad dnešním městem, dnes zvané Karlov. V roce 1294 konvent s celým městem vyhořel, a proto dal Tobiášův nástupce Milota z Dědic klášterní budovu znovu vystavět a rozšířit. Tehdy vznikl nový refektář (společná klášterní jídelna), dormitář (společná klášterní ložnice) a kapitulní síň. Památka je volně přístupná.

    • dolní zvoniceDolní zvonice na Karlově
      Původní dřevěná zvonice je v písemných pramenech připomínána k roku 1627 a kresebně doložena na plánu města z roku 1680. Stála na místě někdejšího starého proboštství (vetus praepositum). V dnešní zděné podobě pochází z 1. třetiny 19. století. Ve zvonici je zavěšen zvon „Ave Maria“ od mistra Rudgera z roku 1322, který náleží k nejstarším v Čechách. Vyzvání u příležitosti významných událostí.

    • Budova B MÚBudova Městského úřadu "B"
      Budova městského úřadu, dřívější sídlo okresního úřadu a sídlo banky.
      V roce 1996 byla budova na návrh benešovského okresního úřadu Ministerstvem kultury ČR prohlášena kulturní památkou. Autorem projektu je vynikající český architekt, žák profesora Kotěry, Otakar Novotný. Autorem reliéfu v průčelí je B. Stefan. Po druhé světové válce byla budova sídlem Státní banky československé.

    • RadniceBudova Městského úřadu (radnice)
      Dům č.p. 100, který pochází ze 17. století. V roce 1867 jej získala městská obec a zřídila zde radnici.
      V roce 1995 byl dům podle návrhu pražského architekta Josefa Pleskota z větší míry přestavěn a rozšířen do nynější podoby. Přestavba byla oceněna „Grand Prix“ Obce architektů za rok 1995.

    • Hotel NygrýnBudova hotelu Nigrin
      Hotel postavil roku 1910 stavitel Mařík podle projektu architekta Karla O. Kašťáka z Prahy, původně v novorenesančním slohu. Hotelová restaurace byla oblíbeným místem posezení hudebního skladatele Josefa Suka, který v Benešově strávil závěr života. V období po 2. světové válce přestal objekt sloužit původnímu účelu a jeho fasáda byla při opravě silně zjednodušena.

    • Justiční důmJustiční dům
      Původně radnice města (doložena již k roku 1599), jejíž první podoba se střední věží byla dostavěna roku 1820. V závěru století byla budova zvýšena o druhé patro a fasáda upravena v novorenesančním stylu. Justice sídlí v domě od druhé poloviny 19. století, kdy město Benešov zřídilo radnici v domě č. p. 100 na témže náměstí. V té době fungoval v budově také berní úřad. Ve věži jsou umístěny dva bicí cimbály z první poloviny 17. století, které jako jediné ve městě, oznamují každou čtvrthodinu.

    • Muzeum uměníBudova Muzea umění a designu a Muzea Podblanicka
      Secesní dům č.p. 74 byl postaven v letech 1904 - 5 podle projektu Marcela Dusila původně pro účely Okresní hospodářské záložny v Benešově. V roce 1992 zde byla veřejnosti zpřístupněna expozice věnovaná dějinám města a okolí, uměleckým památkám regionu a výtvarníkům, kteří zde působili. V rámci Muzea umění je prezentována grafika a expozice československé fotografie, která je jediná v Čechách. Muzeum Podblanickta nabízí Expozici města Benešova a okolí, přibližující dějiny města a okolí a expozici Náš pluk, která vás přenese do světa benešovské vojenské posádky přelomu 19. a 20. století.

    • Židovský hřbitovStarý židovský hřbitov
      Starý židovský hřbitov nacházející se v ulici Nová Pražská, byl založen v 17. století a sloužil svému účelu až do roku 1883, kdy byl v sousedství komunálního hřbitova na Karlově založen hřbitov nový. Starý hřbitov byl po roce 1980 téměř zlikvidován, o čtyři roky později změněn v parčík s několika ponechanými náhrobky.
      Starý židovský hřbitov je volně přístupný.

    • Židovský památníkŽidovský památník a nový hřbitov
      Jedinou historickou stavební památkou, která dokumentuje život židovské komunity na území města je bývalá modlitebna při novém hřbitově, kde v roce 1995 byla zřízena stálá expozice věnovaná obětem 2. světové války. Náhrobky ze starého hřbitova byly přeneseny na nový hřbitov. Zde se pohřbívalo do 2. světové války a nachází se zde hrob 13ti francouzských vězňů ze železničního transportu roku 1945.
      Klíče od židovského hřbitova si můžete zapůjčit v Turistickém informačním centru na Masarykově náměstí. Prohlídky židovského památníku zajišťuje Muzeum umění, sídlící na Malém náměstí.
      Pro všechny židovské památky platí, že v sobotu a ve dny židovských svátků je vstup zakázán.

    • Pivovar BenešovPivovar Ferdinand
      Pivovar pochází z počátku 20. století, kdy do města přesídlila z konopišťského podzámčí průmyslová výroba. Postavila jej jihlavská firma Ing. Rosenberga podle vlastních plánů. Hlavní budova je postavena v typickém středoevropském industriálním slohu přelomu století, který se vyznačoval zájmem o elementární dekor. Po roce 1990 začal pivovar užívat značku „Ferdinand“. Prostřednictvím malé naučné stezky ve dvoře pivovaru se dozvíte, z čeho a jak se benešovské pivo vaří, uvidíte i malou chmelnici a obrazový model pivovaru z roku 1897. Po předchozí dohodě je možná exkurze celého pivovaru s průvodcem.

    • Gymnázium BenešovBudova gymnázia
      Budova gymnázia byla vystavěna v novorenesančním stylu v letech 1905-1907 „na jitrech Zámeckých“ nákladem městské obce. Škola navázala na tradici benešovské piaristické koleje, nejstarší v jižní části středních Čech. V budově se nachází bohatě zdobená kaple s původními secesními figurálními malbami od Františka Urbana, která slouží jako aula a jako koncertní síň.

    • SokolovnaSokolovna
      Postavena roku 1903 v novorenesančním stylu podle projektu člena benešovské obce sokolské bratra Jaroslava Škouly, mistra zednického. Reprezentativnost stavby charakterizuje postavení tělovýchovného sokolského hnutí u nás na přelomu století. Rekonstrukce začátkem 90. let 20. století přinesla proti původnímu vzhledu drobné změny na fasádě.

    • Nádraží ČDBudova železniční stanice a Císařský salonek
      Původní jižní část postavena v roce 1872, severní část byla přistavěna koncem 90. let 19. století, kdy byl také postaven Císařský salonek, luxusní čekárna pro následníka trůnu Františka Ferdinanda d´Este při jeho cestách železnicí. Zastavil se zde například císař František Josef I. a německý císař Vilém II. Do dnešních dnů se zachovala bohatá štuková výzdoba a reprezentační kachlová kamna. Císařský salonek je přístupný do dohodě na železniční stanici. Celá nádražní budova je zapsána v Ústředním seznamu kulturních památek ČR.

    • NemocniceNemocnice Rudolfa a Stefanie - historické budovy
      První zmínky o nemovitém špitálním majetku v Benešově jsou z druhé poloviny 15.století. Počátek dnešní veřejné nemocnice se datuje roku 1876, kdy bylo přijato usnesení o založení fondu pro zřízení nemocnice. Až roku 1894 okresní zastupitelstvo rozhodlo bez odkladu přistoupit ke stavbě okresní nemocnice. S vlastní stavbou se započalo až roku 1896 a 24. března 1898 byla nemocnice slavnostně vysvěcena. Dochovala se nejstarší budova nemocnice v novorenezančním slohu z 1898.

    • KatuškaVila c.k. Poručíka Karla Hellera "Katuška"
      Byla postavena roku 1894 podle návrhu známého benešovského stavitele Marcela Dusila, slučujícího historizující a secesní stylové prvky. Výstavba na reprezentační Zámecké třídě (ul. Konopišťská) a z ní odbočující ulice k Šiberně je ukázkou ctižádosti vzmáhajících se městských staveb konce 19. a počátku 20. století. Traduje se, že majitel chtěl celkovou formou stavby doplněnou věží, oslovit obyvatele zámku Konopiště, kteří byli nuceni okolo projíždět z nádraží.

    • Dům J. SukaDům Josefa Suka
      Hudební skladatel Josef Suk zde trávil poslední léta svého života. V roce 1935 zde zemřel, tuto událost připomíná pamětní deska na domě v Husově ulici č. p. 739.

  • Osobnosti Benešova
    • Vladimír AntušekVladimír Antušek (25.8.1901 - 28.10.1968)
      Vyučil se litografem, pak studoval UPŠ v Praze. Podnikl studijní cesty do Řecka, Jugoslávie, Itálie, Německa. Kromě malířské a grafické práce se věnoval také ilustraci, kde získal cenu Melantricha. Většinu své tvorby věnoval rodnému Benešovu. Uspořádal řadu samostaných výstav nejen v Benešově, ale i v Praze, Bratislavě, Brně. Z jeho obrazů jsou vzácné pohledy na zmizelý Benešov.

    • Vladimír CidlinskýVladimír Cidlinský (12.8.1934 - 7.4. 2013)
      Malíř a grafik. V letech 1944 - 1952 navštěvoval benešovské gymnázium, v letech 1956 - 1961 studoval na Pedagogické fakultě UK v Praze obor VV - M. Učil na základní umělecké škole v Benešově.
      Vystavoval v ČR i v zahraničí (Belgie, Francie, Německo, Polsko, Rakousko, Slovensko).

    • Svatopluk ČechSvatopluk Čech (21.2.1846 - 23.2.1908)
      Český básník a prozaik, rodák z Ostředka. Hlavní představitel básnické generace ruchovců, navazující na vlastenecké ideály české literatury. Roku 1899 byl založen v Benešově ochotnický spolek, jemuž propůjčil své jméno jako čestný občan města.

    • Vladimír HaeringVladimír Haering (25.11.1850 - 27.2.1900)
      Městský lékař a starosta města Benešov a také starosta benešovského Sokola. Od roku 1880 byl panským lékařem v Konopišti. Věnoval velké úsilí myšlence zřídit v Benešově okresní nemocnici. 25. října 1894 se usneslo okresní zastupitelstvo přikročit ke stavbě nemocnice, která byla dokončena na jaře 1898 a slavnostně vysvěcena.

    • HozaPavel Hoza (05.01. 1964)
      Básník a prozaik prožil dětství v obci Slověnice na Vlašimsku. Na Pedagogické fakultě v Českých Budějovicích vystudoval češtinu a dějepis. Od roku 1986 žije v Benešově, kde vyučuje na gymnáziu. V roce 1995 publikoval básnický debut Archeologie svědomí. V roce 1996 následovala próza Kámen a voda. V roce 1998 vydalo benešovské nakladatelství Start básnickou sbírku Kam vedou stopy a v roce 2001 další knihu veršů Andělé stromů. V roce 2005 vyšla jako samostatná příloha Vlastivědného časopisu Pod Blaníkem kniha o vesnici a kraji Hozova dětství Slověnice, dějinný příběh malé obce na Podblanicku. V roce 2008 pražské nakladatelství H+H vydalo knihu básní a próz Uloupená duše. V současnosti autor pracuje na románu Trhliny, na publikaci o historii a současnosti města Benešova, organizuje autorská čtení a jiné literární pořady.

    • Mojmír ChromýMojmír Chromý (2.3.1940 - 3.1.2005)
      Pan Ing. Mojmír Chromý se narodil v Třebíči. Vyrůstal v rodině právníka a učitelky, jejichž životní postoje formovaly jeho demokratické smýšlení a názor na běh světa. V roce 1962 úspěšně promoval na lesnické fakultě VŠ zemědělské v Brně. Po základní vojenské službě nastoupil do Benešova a přijal jej jako svůj domov.

    • JanovicVladimír Janovic (08.06.1935)
      Básník, esejista a překladatel. Mládí prožil v Benešově u Prahy. Po maturitě na benešovském gymnáziu vystudoval matematiku na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Většinu života pracoval v literárních časopisech a nakladatelstvích. V letech 1966–67 byl redaktorem publicistiky v měsíčníku Plamen, pak tři roky řídil edici poezie Syrinx v nakladatelství Svoboda. V období 1973–88 redigoval poezii v nakladatelství Československý spisovatel.
      Vydal básnické knihy Zatmění ráje (1968), Romulův nářek (1970), Plást hlíny (1975), Báseň o sněžné levitaci (1978), Jarmark v mlze (1981), Dům tragického básníka (1984, anglické vydání v překladu Ewalda Oserse 1988), Most alchymistů (1989), Potopený úl (2005). Z jeho veršů byly uspořádány tři výbory: Všechna tvoje těla (1983), Ohňová abeceda (1984), Jed v růži (2008). Za básnickou skladbu Dům tragického básníka a za překlad veršů Sandra Penny Zvláštní radost žít obdržel v roce 1986 v Palermu Zlatou olivu Mediteránní ceny. Z italštiny pře

    • Ladislav Mertl, MUDr.Ladislav Mertl (13.6.1905 - 10.1.1964)
      Primář interního oddělení nemocnice v Benešově v letech 1933 - 1964. Za 31 let, po které zde pracoval, se stal velmi známým odborníkem na interní nemoci i lidským lékařem, kterého měli pacienti velmi rádi. Vystudoval medicínu na UK, po studiích působil v nemocnici v Pardubicích a Havlíčkově Brodě.

    • Jan NohaJan Noha (26.11.1908 - 19.1.1966)
      Básník, překladatel z ruštiny, francouzštiny a řečtiny. V letech 1922-26 se v Jindřichově Hradci učil sazečem a navštěvoval živnostenskou školu. Od 1926 žil v Praze, pracoval jako sazeč v Průmyslové tiskárně a věnoval se literární tvorbě. 1945-52 byl ředitelem Státní tiskárny, 1954-59 vykonával funkci tajemníka Svazu československých spisovatelů, 1959 se stal redaktorem Státního nakladatelství dětské knihy.

    • Karel NovýKarel Nový (8.12.1890 - 23.11.1980)
      Básník a prozaik, rodák z Benešova. Navštěvoval zdejší školu Na Karlově, studoval na benešovském gymnáziu. Žil v Benešově, později pak v Podelhotském mlýně (mezi Bukovou a Vidlákovou Lhotou), Racku, Čejkovicích a Chudlázi. Pochován je na benešovském hřbitově. Ve svém díle se Karel Nový nechal inspirovat zážitky z dětství a mládí, minulostí rodného kraje a jeho přírodou.

    • Otomar PičmanOtomar Pičman 11.11.1901- 24.01.1975
      Otomar Pičman se narodil v Jincích - Čenkově u Příbrami. Po absolvování nižší reálky přešel na učitelský ústav, po němž působil krátce na Kladensku. V roce 1922 přichází na Benešovsko, kde pak působí až do své smrti v roce 1975. Po celý život se věnoval především sborovému zpěvu a hře na housle. Proto si prohluboval své vzdělání na Karlově univerzitě. V Benešově pak Otomar Pičman zakládá proslulý Benešovský dětský sbor, jehož stálou součástí byla později skvělá dívčí tria. Vedle neúnavné práce sbormistra se Otomar Pičman staral i o rozvoj kulturního a zvláště pak hudebního života Benešova. Na počátku roku 1932 zakládá s profesory benešovského gymnázia historikem PhDr. Josefem Růžičkou a malířem Ladislavem Šímou, s klavíristou Jaroslavem Nigrinem a dalšími přáteli Komorní sdružení. Komorní sdružení organizovalo kulturní život Benešova celých 10 let do roku 1942, kdy bylo německými okupanty zakázáno.

    • Josef SteindlerJosef Steindler (6.6.1891 - 1.7.1942)
      Statkář, majitel lihovaru a cihelny, v letech 1926-1937 třikrát zvolen starostou Benešova. Krátce po zřízení protektorátu byl zatčen a držen jako rukojmí, po propuštění z německého vězení pracoval jako zemědělský dělník v Poříčí nad Sázavou. Po atentátu na R. Heydricha byl znovu zatčen a popraven v Táboře.

    • Josef SukJosef Suk (4.1.1874 - 29.5.1935)
      Hudební skladatel, člen Českého kvarteta, profesor pražské konzervatoře, nejvýznamnější skladby: Asrael,Praga, Radúz a Mahulena. Jmenován čestným občanem Křečovic a Benešova. Benešovský hudební život vzrostl v roce 1932, kdy bylo založeno Komorní sdružení, působící pod patronací hudebního skladatele Josefa Suka, který se v roce 1933 přestěhoval do Benešova.

    • Ladislav ŠímaLadislav Šíma (12.7.1885 - 16.5.1956)
      Akademický malíř, rodák z Prahy, od roku 1928 profesor výtvarné výchovy na gymnáziu v Benešově. Jeho rod má kořeny na Benešovsku a sám považoval Benešovsko za svůj rodný kraj.
      Mnoho jeho obrazů vyjadřuje krásy Benešovska a Vlašimska, např. Žně pod Chlumem, Blaník, Údolí Konopišťského potoka, Podzim na Konopišti apod. Po celý život publikoval články o výtvarném umění.

    • VančuraVladislav Vančura (23.6.1891 - 1.7.1942)
      Spolužák a přítel Karla Nového. Narodil se v Háji na Opavsku, dva roky také navštěvoval benešovské gymnázium. Vystudoval medicínu na Univerzitě Karlově v Praze. Věnoval se ale především literární činnosti. Byl v čele Devětsilu a České filmové společnosti, přispíval do časopisů Červen a Host. Za okupace se postavil do čela spisovatelské sekce nezákonného výboru inteligence a 1. 7. 1942 byl v Praze - Kobylisích nacisty zastřelen.

    • František VeselýFrantišek Veselý (18.9.1863 - 24.9.1935)
      Dr.Fr.Veselý žil v Benešově od roku 1892. Hned před válkou byl starostou města Benešova a až do smrti byl důvěrným přítelem pana prezidenta Masaryka, který dr. Veselého několikrát v Benešově navštívil. Od června 1919 do 27.června 1920 ministr spravedlnosti a do května 1935 senátor.

    • Michal VieweghMichal Viewegh (31.3.1962)
      Michal Viewegh se narodil roku 1962 v Praze. Základní devítiletou školu navštěvoval od 1968 v Sázavě. Po maturitě na gymnáziu v Benešově pak dva roky studoval na Vysoké škole ekonomické v Praze. Poté ze školy odešel a pracoval jako noční hlídač v podniku Chemapol Praha a příležitostně také jako průvodčí vlaku a stavební figurant. Nyní je vyhledávaným a známým spisovatelem a publicistou.

  • Starostové města
  • piktogram hradTipy na výlet
  • Zámek Konopiště
  • Zrealizované akce KIC Benešov
 
 
Rozbalit celý strom složek dokumentů

Kontext

Umístění: Složky dokumentů > IC

Zobrazit aktuální dokumenty | archiv dokumentů | dokumenty včetně archivu


 

Město Benešov je držitelem certifikátu ISO 9001

Benešov

Informace v patě

Nyní jste v módu "Bez grafiky". Přepnutím do grafického módu zobrazíte standardní verzi webu.

2016   Benešov všechna práva vyhrazena

web & design , redakční systém