Znak města Benešov (odkaz na titulní stránku) 

Benešov - Oficiální stránky města


Vyhledávání


Cesta: Titulní stránka

 

Historie města Benešov

 
 
 

Benešov náměstí - historická fotografie Benešov náměstí - historická fotografie Muzeum umění

 

 

 

 

 

Výklad o nejstarším zdejším osídlení stále ještě do značné míry spočívá více na dohadech a kombinacích než na přesných historických datech. V této souvislosti jsou uváděny roky 1038 (Vincenc Horáček), 1048 (Antonín N. Vlasák).

 

Zřícenina minoritského kláštera - historická fotografiePředchůdcem města, ležícího jižně od řeky Sázavy na významné obchodní cestě z Prahy do jižních Čech, byl opevněný dvorec na žulovém ostrohu dnes zvaném Karlov, který tu zřejmě ve 2. polovině 11. stol. založil a po sobě pojmenoval jistý Benedikt (Beneš). Toto místo pak bylo hlavním sídlem pánů z Benešova až do r. 1318, kdy získali nedaleký hrad Konopiště a dvorec opustili. Při něm vznikla záhy osada, v r. 1327 poprvé připomínaná jako městečko a v r. 1512 jako město, jejímž jádrem bylo prostorné tržiště (dnešní Masarykovo náměstí). V r. 1420 Město Benešov vyplenili husité, kteří vypálili zdejší minoritský klášter. V r. 1627 proběhlo na Benešovsku vzbouření poddaných, protestujících proti násilné rekatolizaci.
Obdobná událost se váže ke kostelu svatého Jakuba a Filipa na Chvojně, kde jsou pochováni zastřelení účastníci povstání nevolníků z roku 1775. Naše město bylo vtaženo i do třicetileté války, když  zde roku 1648 bojovali Švédové.
V pohusitské době náležel Benešov mezi nejvýznamnější města v Čechách. Za vlády Jiřího z Poděbrad se v prostorách dnes již zaniklého minoritského kostela konaly zemské sněmy. Zmíněný panovník zde v r. 1451 jednal o smíření s katolickou Evropou s papežským legátem Eneášem Silviem Piccolominim, pozdějším papežem Piem II. V r. 1473 vystoupila na zdejším sněmu královna - vdova Johanka z Rožmitálu, aby se pokusila sjednat pro Čechy dočasný smír.
V 18. stol. za Přehořovských a především za pánů z Vrtby se Benešov stal centrem kultury a vzdělanosti, k čemuž přispívala hlavně nově založená piaristická kolej.
K dalšímu významnému rozvoji Benešova napomáhalo již od 1. poloviny 18. století poštovní spojení s Prahou a zejména pak dokončení železniční trati z Prahy přes Benešov do Českých Budějovic a lokální trať do Vlašimi. Od konce 19. stol. se stal majitelem zdejšího panství následník trůnu František Ferdinand d´Este, který je neodmyslitelně spjat se zámkem Konopiště. Za nacistické okupace v r. 1942 byla část města násilně vystěhována kvůli zřízení rozsáhlého cvičiště SS.

 Kostel sv. Mikuláše - historická fotografieNejstarší dochovanou stavbou v Benešově je kostel sv. Mikuláše na Karlově, stojící na nejvyšším místě výrazného ostrohu nad Benešovským potokem. Byl vybudován raně goticky ve 2. polovině 13. stol. a ve 3. čtvrtině 14. stol. byl doplněn o nový presbytář. Po velkém požáru v r. 1420 byl tento kostel roku 1583 renesančně přestavěn a další velká přestavba v barokním stylu proběhla na konci 17. století. I přes veškeré přestavby má kostel svatého Mikuláše dochované gotické portály, v presbytáři také lomená okna a křížovou žebrovou klenbu. V bohatě zdobeném interiéru vyniká hlavní oltář a také kazatelna se sochařskou výzdobou z dílny Matyáše Bernarda Brauna a obrazy Ignáce Raaba. U kostela stojí zděná zvonice, původně zapojená do ohradní zdi obklopující svatyni. Na masivní hranolové zvonici, která stojí po jižní straně kostela sv. Mikuláše na Karlově, je zavěšen cenný gotický zvon od mistra Rudgera. Pochází z r. 1322 a je jedním z nejstarších dochovaných zvonů v České republice.
Na vrchu Karlově se dále dochovalo torzo Minoritského kostela Nanebevzetí Panny Marie z 13. století, který vypálili a pobořili v r. 1420 husité. Jen vysoké torzo presbytáře se dvěma hrotitými okny a zbytky kružeb s opěrnými pilíři připomíná jeho tehdejší velikost. Také u tohoto kostela stojí zvonice s malými zazděnými fragmenty architektonických článků kláštera.


Benešov piaristická kolej - historická fotografieDalší významná církevní památka Benešova je bezesporu bývalá piaristická kolej s barokním kostelem sv. Anny z počátku 18. stol., vystavěná podle plánů Giovanniho Battisty Alliprandiho s hodnotným barokním vybavením.
Nová radnice, kde nyní sídlí část Městského úřadu, byla obnovena podle projektu arch. Josefa Pleskota a obdržela cenu Grand prix obce architektů za r. 1995. Na náměstí a dalších místech v centru města se dochovalo několik barokních (např. čp. 225) a secesních domů (čp. 74, 474, 477, 480). Budovu banky na Masarykově náměstí z r. 1926 projektoval arch. Otakar Novotný.
V areálu benešovského nádraží se dochovala pozoruhodná místnost - novobarokní Císařský salonek, který sloužil jako pohodlná a komfortně vybavená čekárna pro cestující ze zámku Konopiště, především pro arcivévodu Františka Ferdinanda d´Este a jeho rodinu.
Ve městě je i několik hodnotných soch a pomníků. Pod Karlovem je starý židovský hřbitov s nejstarším náhrobkem z r. 1687. Dnes je v Benešově mimo jiné i Památník obětem holocaustu.

 

Město se může pochlubit řadou významných rodáků. Patřili k nim např. topograf Jaroslav Schaller (1738-1809), autor šestnáctisvazkového díla Topografie království českého, spisovatel František Sokol-Tůma (1855-1925), starosta Sokola a za 1. světové války člen mafie Josef Scheiner (1861-1932), antropolog prof. MUDr. Jindřich Matiegka (1862-1941), architekt Otakar Novotný (1880-1959), etnograf prof. Jiří Horák (1884-1970), spisovatel Karel Nový (1890-1980), herec František Vnouček (1903-1960), básník Jan Noha (1908-66), projektant výškových staveb dr. Ing. Jiří Kozák (1922) a další. Na zdejším gymnáziu studovali spisovatelé Vladislav Vančura (Benešov popsal v románu Pekař Jan Marhoul) a v současnosti známý Michal Viewegh. V r. 1935 zde zemřel hudební skladatel Josef Suk, kterého připomíná pamětní deska na domě v Husově ulici čp. 739.


Fotografie a obrázky: archiv Josef Nerad, Benešov

                                                                                                                                                                                                           

 

Kontext

Umístění: Složky dokumentů > IC > Historie města Benešov

Zobrazit aktuální dokumenty | archiv dokumentů | dokumenty včetně archivu


 

Město Benešov je držitelem certifikátu ISO 9001

Benešov

Informace v patě

Nyní jste v módu "Bez grafiky". Přepnutím do grafického módu zobrazíte standardní verzi webu.

2016   Benešov všechna práva vyhrazena

web & design , redakční systém